Věznice Cejl, Brno

A. Popraviště

Věznice v Brně na Cejlu byla místem, kde se až do roku 1953, kdy došlo k centralizaci do Prahy, vykonával nejvyšší trest.

1. Zde byl vězněn a dne 21. července 1951 popraven významný účastník protinacistického i protikomunistického odporu Petr Křivka, který se za války proslavil odvážným útěkem z Kounicových kolejí. Poté, co se vrátil z války, působil v ostraze prezidenta Beneše, později se zapojil do odboje proti komunistickému režimu.

2. Na popravišti na Cejlu zahynul dne 19. 12. 1950 partyzán, člen partyzánské brigády Jana Žižky a později odbojář ze skupiny Světlana Jaromír Vrba, který se po zatčení tajnou policií ve Vsetíně úspěšně prostřílel na svobodu, skrýval se a dopaden byl až pomocí léčky. Mezitím pobýval v ilegalitě v Javorníkách na slovensko-českém pomezí.

3. V Brně na Cejlu byl za neúspěšný pokus uniknout na Západ popraven dne 14. června 1951 Jan Křižan z Valašského Meziříčí (otec bývalého poradce Václava Havla a scenáristy a spisovatele Jiřího Křižana, mimo jiné autora scénáře k filmu Je třeba zabít Sekala). Jan Křižan se při cestě k hranici s přáteli dostal do přestřelky, při které zahynul jeden z členů ozbrojené hlídky. Přestože hranice úspěšně překročil, byl zadržen v sovětské okupační zóně vojenskou hlídkou a vydán zpět do Československa.

4. Poslední popravený. Stal se jím Leopold Doležal, který spolupracoval s odbojovou skupinou Majerová a spol. z Brna. Doležal zemřel dne 30. 8. 1952, po něm byly popravy v Brně ukončeny. Leopold Doležal byl sice příslušníkem tehdejší bezpečnosti, ale svým myšlením byl demokrat a významně přispěl k odbojové činnosti skupiny, protože dokázal získávat důležité informace z prostředí brněnské policie.

B. Místo utrpení

Ve věznici v Brně na Cejlu byl v době okupace vězněn německy píšící česko-židovský překladatel a spisovatel Peter Demetz, emeritní profesor Yaleovy univerzity v USA. Byl spřízněn se spisovatelem Maxem Brodem, nejdůvěrnějším přítelem Franze Kafky. Jeho otec byl režisérem a dramaturgem v tehdejším pražském Německém divadle. Jako jeden z prvních se Demetz zabýval dílem Franze Kafky a přeložil do němčiny například Babičku Boženy Němcové či básně Františka Halase.

Místo utrpení katolických básníků

Ve věznici v Brně na Cejlu byli vězněni významní představitelé české katolické poezie. Například Jan Zahradníček – básník, novinář, překladatel. Zahradníček bývá řazen k nejvýznamnějším českým básníkům.

Dalším z vězněných byl také Zdeněk Rotrekl, básník, spisovatel, kritik, scenárista, nositel Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy.

Dalším literátem, který trpěl ve věznici, byl Václav Renč, básník, dramatik, překladatel. Od roku 1947 působil v roli dramaturga v Zemském divadle v Brně.

Místo utrpení demokratických intelektuálů

Ve věznici v Brně na Cejlu byli vězněni představitelé třetího, protikomunistického odboje z řad poválečných vysokoškoláků a absolventů. Především je třeba připomenout prvního předsedu Ústavního soudu České republiky Zdeňka Kesslera.


Osobnosti
Na Cejlu byli také vězněni – osobnosti, které pobývaly mezi zdmi věznice na Cejlu
Fotogalerie

Stav objektu v prosinci 2015

Stav objektu v červnu 2015

Plán zabezpečení města Brna v případě nenadálé události.

Dokumenty
Dveře z cel smrti Krajské věznice na Cejlu v Brně – výsledky výzkumu dveří z cel věznice na Cejlu (laskavě poskytl Pavel Paleček, velikost soubor cca 50MB)