Popravení političtí vězni

Fyzická likvidace odpůrců komunistického režimu byla tragickou součástí československé historie konce čtyřicátých let a let padesátých. Zpravidla jí předcházel připravený zmanipulovaný soudní proces, který probíhal v místě, jež bylo předem pečlivě zvoleno. Často to nebyla soudní síň, ale jakékoli sály či sokolovny, které pojaly větší množství lidí. „Diváci“ byli také dopředu organizováni, smyslem procesu nebylo hledání spravedlnosti, ale zastrašení. Na jižní Moravě se například velký proces nazvaný „Oto Mádr a spol.“ odehrával v prostorách brněnského Stadionu, kam byli sváženi pracující nejen z tehdejšího Brněnského kraje, ale i z dalších, vzdálenějších oblastí.

Exekuce se do roku 1954 prováděly na venkovních prostranstvích, a to v jednotlivých krajích, až od roku 1954 (respektive už od roku 1953, kdy tam byli někteří odsouzenci eskortováni) v Praze. V Brně byla šibenice umístěna v prostoru věznice na ulici Cejl nedaleko centra města.

Rakev s ostatky bývala odvezena k pohřbu do společného hrobu na hřbitově v Praze-Ďáblicích, v jiných případech byly tělesné ostatky popravených utajeně zpopelněny a uloženy na veřejnosti neznámém místě.